Víno, lidé, zpěv - balada o třech zastaveních
Zastavení první - víno
Víno se musí potkat. Lépe, musíte potkat někoho, kdo se setkal s vínem. Pak už je to snadné. Má vás, není před ním úniku. Každá viněta se stává magnetem nasměrovaným k vám opačným pólem. Očima hltáte veškeré údaje a zapomínate na
hotovost v kapse. Závislost? Pokud ano, pak rozhodně příjemná.
Zastavení druhé - lidé
Tak jako k životu, tak i k vínu potřebujete druhého. Já, Ty a Ono - trojice znamenající stabilitu. Pevnoúhlý trojúhelník, kterému vepisujeme naše příběhy. Bytostně spolu, zcela mimo časoprostorové souřadnice.
Zastavení třetí - zpěv
Kdosi moudrý pronesl:" Když nemáš co říct, mlč!" Já dodávám:" Zpívej!" Zpívej si, jsi-li sám, rozezpívej ostatní, jsi-li ve skupině. A Jaromír Nohavica nám jen připomíná, že "... dokud se zpívá, ještě se neumřelo."
Petr Vrzáček, ZŠ Modřany, Praha
11.
