Čarodějnice

       Dnes je již jen tak nepotkáte. Kdo ví, čím to může být? Asi proto, že lidé nepotřebují někoho uhranout, ale radši dotyčnému přimíchají jed na krysy do kafe (nebo ho prostě zastřelí). Nebo také kvůli přehnané „péči" středověké inkvizice. A hlavně proto, že jsou nemoderní.

       Když někdo řekne: „já jsem podnikatel",tak všichni padnou na zadek a říkají: „Hmm podnikatel." A je jim jedno, že chodí dům od domu a nabízí lidem nefunkční samoškrtací zápalky. Ale co taková čarodějnice? (Pokud se nenechala zlanařit farmaceutickou firmou.) Když někomu řekne: „Já jsem čarodějnice." tak se tváří kysele a pochybuje o jejím duševním zdraví a mají nějaké narážky na Bohnice. (I když umí uvařit elixír mládí.)

       Tak co má dělat chudák čarodějnice? Navíc nemá (chudák) žádné přibližovadlo. V dobách aut a tryskáčů je její koště opravdu na nic. Za prvé: je pomalé. Za druhé: Kličkovat v dnešním vzdušném provozu se opravdu nedá. Kličkovat mezi Boingy a ultralajty je velmi těžké. Mají to prostě těžké.

       Ale v dnešních dobách se nebezpečně rozšířil ještě jeden druh jakoby čarodějnic. Ne že by se tak jmenovaly, ale všichni lidé jim tak říkají( a rozhodně z toho nemají radost). Největší radost mají, když na schodech v paneláku nebo v obchodě s potravinami probírají drby za poslední dva roky( a vůbec jem nevadí, že zdržují patnáct lidí už hodinu a osmnáct minut). Tento typ jakoby čarodějnic je v dnešních dobách rozšířený a v tomto počtu nebezpečný - mohli by někoho uhranout(jen tato vlastnost jim zůstala). A ještě kazí dobrý dojem. Toto není nijak nebezpečná vlastnost, ale vadí.

       A hned by se( v rámci rovnoprávnosti) měli ozvat muži. Vždyť oni ti čarodějové( nikdy jich nebylo moc) úplně vyhynuli. Tak mužům radím:" Pokud chcete nějaké neobvyklé řemeslo, dejte se na čarodějnictví. A vy ženy, toho nechte! Beztak vás je moc."

Ondra, Hustopeče