Život na vesnicích: V 10. století, kdy vznikal český stát, pokrývaly lesy téměř celou naši zem. Jen v některých úrodných nížinách kolem řek bychom našli malé vesnické osady.

       Jak vznikaly vesnice?: V 12. A hlavně ve 13. Století začalo lesů ubývat. V malých vesnických osadách počet obyvatel rostl. Neměli dost polí, aby se uživili, proto část obyvatel z hustě obydlených vesnic odcházela do neobydlených krajů. Až si našli vhodné místo pro založení vesnice, vykáceli v jeho okolí lesy, a tak získali půdu k obdělávání.

       Kdo to byl lokátor?: Šlechtic, kterému patřil neobydlený kraj, předal zakladateli vesnice - lokátorovi - písemnou smlouvu. V ní ho pověřil řízením prací spojených se založením vesnice. Po vykácení lesa vyměřil a rozdělil půdu pro jednotlivá pole a řídil budování nových obydlí. Když se založení vesnice povedlo, stal se rychtářem. Dostal největší kus pole a neplatil z něj žádné poplatky.

       Jak vesnice vypadaly?: Zatímco dříve se vesnice podobaly roztroušeným samotám, nové vesnice měly pravidelné uspořádání. Domy byly postaveny v řadách podél potoka nebo cesty. Někdy bývala uprostřed vesnice náves.

       Kolik domů bylo ve vesnici?: Ve vesnici stávalo asi 15 až 30 obytných stavení s dvorem a oplocenou zahradou. Hned za zadní částí zahrady začínal úzký pás pole dlouhý několik set metrů. Jedinou kamennou stavbou na vesnici býval kostel. Nespojoval se s ním jen náboženský život vesnice. Po mši se před kostelem lidé shromažďovali a projednávali různé záležitosti. Při kázání kněz oznamoval vesničanům důležité události v království. Pokud vesnice patřila nižšímu šlechtici, stála na jejím okraji tvrz.

       Jak vypadaly vesnické domy?: Vesnická stavení s kamennou podezdívkou měla stěny z kmenů otesaných sekerou na kulaté trámy. Trámy kladené ne sebe byly v rozích pevně spojeny. Mezery mezi nimi si vesničané ucpávali mechem a jílem. Střecha byla pokryta slámou. Stavení mělo jednu obytnou místnost, vedle ní byly vchod do domu s předsíní a komora, ve které přespávali mladší členové rodiny. Své obytné stavení, jako téměř vše z jeho vnitřního vybavení, si museli vesničané zhotovit sami. Železné a keramické nádoby si nakupovali na městském trhu.

       Práce na vesnici nebyla lehká. Vesničané museli živit nejen sami sebe, ale i ostatní obyvatele země.

Bohutínská Helena